|
|
A range-wide assessment of carry-over effects within the full annual cycle of the Great Reed Warbler with a focus on sex and population differences
Brlík, Vojtěch ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Silke (oponent)
Tažní ptáci překonávají dlouhé vzdálenosti přesně načasovanými a lokalizovanými přesuny s cílem maximalizovat fitness. Načasování jednotlivých fází ročního cyklu a podmínky využívaného prostředí se však mohou přenášet do následujících fází a mohou mít pozdější následky pro fitness jedinců. Znalost těchto sezonních interakcí je proto nezbytná pro lokalizování klíčových období ovlivňujících přežívání jedinců mimo hnízdní období, a tedy pro lepší porozumění populační dynamice tažných druhů. I přes současné vědomosti o sezonních interakcích neexistuje ucelený obrázek o komplexu interakcí v rámci celého ročního cyklu, rozdílech mezi pohlavími a populacemi či vlivu podmínek prostředí v průběhu pelichání u jednoho druhu. V této studii jsme k odhalení systému těchto sezonních interakcí sledovali 103 rákosníků velkých (Acrocephalus arundinaceus) z pěti hnízdních populací napříč hnízdním areálem pomocí světelných geolokátorů. Pro identifikaci a kvantifikaci sezonních interakcí jsme zkombinovali informace o načasování a lokaci jednotlivých ročních fází, rozličné metriky kvality prostředí využívaného na zimovišti získané dálkovým snímáním Země a poměry stabilních izotopů uhlíku v perech vyrostlých na zimovištích. Naše výsledky analýzy sezonních interakcí ukazují přítomnost dominového efektu načasování událostí...
|
|
|
Trofická struktura společenstva ryb v tocích nad vodní nádrží Lipno
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Příčné překážky, zejména přehrady, mají na přirozené vodní toky a v nich přítomná společenstva ryb výrazný vliv. Kaprovité druhy z vodních nádrží migrují proti proudu do oblastí přítoků, kde mohou měnit trofickou strukturu původních rybích společenstev. Cílem této práce bylo za využití metody analýzy stabilních izotopů popsat trofickou strukturu společenstva složeného převážně z kaprovitých a lososovitých druhů ryb na sedmi lokalitách na horním toku řeky Vltavy nad vodní nádrží Lipno. Byla určena trofická úroveň a šířka trofické niky jednotlivých druhů na lokalitách a vypočten překryv trofických nik. Následně bylo srovnáno postavení jednotlivých druhů v potravní síti a vyhodnocena možná potravní konkurence. Lososovité druhy měly širší trofické niky než druhy kaprovité a byl pozorován překryv jejich trofických nik s kaprovitými druhy, a to zejména s nikou jelce proudníka Leuciscus Leuciscus a plotice obecné Rutilus rutilus, což naznačuje potenciální konkurenci o potravu. Vliv přítomnosti kaprovitých druhů na šířku trofických nik lososovitých druhů se neukázal být statisticky významný. Z hlediska ochrany původních lososovitých druhů ryb by měla být pozornost zaměřena zejména na lipana podhorního Thymallus thymallus. Ten je ohrožován konkurencí o potravu působením kaprovitých druhů, zejména jelce...
|
|
|
A range-wide assessment of carry-over effects within the full annual cycle of the Great Reed Warbler with a focus on sex and population differences
Brlík, Vojtěch ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Silke (oponent)
Tažní ptáci překonávají dlouhé vzdálenosti přesně načasovanými a lokalizovanými přesuny s cílem maximalizovat fitness. Načasování jednotlivých fází ročního cyklu a podmínky využívaného prostředí se však mohou přenášet do následujících fází a mohou mít pozdější následky pro fitness jedinců. Znalost těchto sezonních interakcí je proto nezbytná pro lokalizování klíčových období ovlivňujících přežívání jedinců mimo hnízdní období, a tedy pro lepší porozumění populační dynamice tažných druhů. I přes současné vědomosti o sezonních interakcích neexistuje ucelený obrázek o komplexu interakcí v rámci celého ročního cyklu, rozdílech mezi pohlavími a populacemi či vlivu podmínek prostředí v průběhu pelichání u jednoho druhu. V této studii jsme k odhalení systému těchto sezonních interakcí sledovali 103 rákosníků velkých (Acrocephalus arundinaceus) z pěti hnízdních populací napříč hnízdním areálem pomocí světelných geolokátorů. Pro identifikaci a kvantifikaci sezonních interakcí jsme zkombinovali informace o načasování a lokaci jednotlivých ročních fází, rozličné metriky kvality prostředí využívaného na zimovišti získané dálkovým snímáním Země a poměry stabilních izotopů uhlíku v perech vyrostlých na zimovištích. Naše výsledky analýzy sezonních interakcí ukazují přítomnost dominového efektu načasování událostí...
|
|
|
Lidská individualita v bioarcheologii raného středověku: pojetí, metody a interpretace
ZEMANOVÁ, Gabriela
Předkládaná bakalářská práce se formou rešerše zabývá vysvětlením způsobu vnímání lidské individuality a osobnosti v raném středověku a charakterizováním jednotlivých typů lidských identit pro toto období. Práce si zároveň klade za cíl popsat možnosti studia individualit v rámci archeologie a spřízněných oborů s důrazem na bioarcheologické metody, mezi které patří určení základních paleodemografických parametrů, paleopatologie, analýza DNA a analýza stabilních izotopů. Aplikace těchto metod a interpretace jejich výsledků ve vztahu k lidské individualitě jsou následně prezentovány v rámci tří případových studií z raně středověkých pohřebišť.
|
|
|
Využití stabilních izotopů v potravní ekologii ryb
Inquort, Vít ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Kaprovité ryby (Cyprinidae) jsou důležitou skupinou z ekologického i hospodářského hlediska. Jedním z elementárních předpokladů pro správný výklad ekologické funkce těchto ryb ve vodních ekosystémech je studium jejich potravy a zařazení poznatků do celkového obrazu o potravních vztazích mezi organismy v daném ekosystému. Jednou z metod, která může pomoci objasnit tyto vztahy, je analýza stabilních izotopů. V této práci jsou shrnuty metody a přístupy, které se v současné době při aplikaci této metody používají a které se liší mezi jednotlivými autory, jako například využití různých tkání ryb pro analýzu nebo extrakce lipidů a odstranění karbonátu ze vzorku před analýzou. Dále jsou nastíněny mechanismy a jevy, se kterými je nutné počítat a jejichž nesprávné pochopení nebo zanedbání může snižovat věrohodnost nabytých poznatků. Těmito jevy jsou především rozdílná rychlost výměny tkání ryb a isotopic routing, pro jejichž dokonalejší pochopení je zapotřebí další výzkum. V rámci této práce byly také shrnuty aktuální poznatky o zdrojích potravy, trofické úrovni a potravních nikách kaprovitých ryb získané pomocí analýzy stabilních izotopů ve sladkovodních ekosystémech. Ačkoli jsou zatím tyto poznatky neúplné a u řady druhů není potenciál, kterým analýza stabilních izotopů disponuje, plně využit, zůstává...
|
|
|
Studium potravy velkých savců: metodologický přístup
Holá, Michaela ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Početní stavy spárkaté zvěře v posledních desetiletích narůstají téměř na celém území Evropy, což má za následek významné environmentální a ekonomické dopady. Kvalita a dostupnost přirozených i umělých zdrojů potravy patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující populační dynamiku spárkaté zvěře, a proto je nezbytné, aby byl efektivní management zvěře založen i na poznatcích z oblasti potravní ekologie. S postupem času se metody studia složení potravy značně vyvinuly, nicméně každá má své výhody a nevýhody. Cílem této dizertační práce je s použitím kombinace tradičních (tj. analýza obsahu žaludků) a moderních (tj. analýza stabilních izotopů, spektroskopie v blízké infračervené oblasti) metod studia složení potravy získat nové poznatky o potravní ekologii dvou významných zástupců spárkaté zvěře (tj. prase divoké, jelen evropský) na území České republiky. Jejich populace zde neustále narůstají a zároveň jsou intenzivně přikrmovány. Dále si tato práce klade za cíl vytvořit podklady pro následnou aplikaci těchto metod v myslivecké praxi a zaměřit se na metodologické otázky spojené s jejich použitím.
Na základě rozboru žaludků byl zhodnocen rozsáhlý soubor dat za účelem určit, do jaké míry jsou prasetem divokým přijímány složky potravy pocházející z lidské činnosti (tj. zemědělské plodiny a přikrmování). Potrava produkovaná člověkem tvořila dominantní a nejobjemnější složku potravy prasete divokého během celého roku. Nezbytným předpokladem k využití analýzy stabilních izotopů je znalost tzv. trofických diskriminačních faktorů (tj. systematický rozdíl v izotopovém složení mezi potravou a tkání živočicha, jež danou potravu přijal), které byly v rámci této práce experimentálně určeny pro stabilní izotopy uhlíku a dusíku v srsti prasete divokého a jelena evropského. Dále byly zhodnoceny možné zdroje variability (pohlaví, věk, váha, laktace) hodnot izotopové diskriminace. Získané výsledky představují nezbytné podklady pro použití analýzy stabilních izotopů k rekonstrukci potravy volně žijících jedinců prasete divokého a jelena evropského. V rámci této práce byla dále prokázána spolehlivost spektroskopie v blízké infračervené oblasti k určení ukazatelů kvality potravy v trusu jelena evropského. Výsledky této dizertační práce přispějí k efektivnímu mysliveckému managementu spárkaté zvěře na území České republiky.
|
|
|
Archeozoologie neolitu Čech
KOVAČIKOVÁ, Lenka
Archeozoologická analýza souborů zvířecích kostí a zubů z neolitických nalezišť (kultura s lineární a vypíchanou keramikou, cca 5500-4200 BC) v Čechách, je jedním z přístupů, jak přiblížit život prvních zemědělců z období mladší doby kamenné na našem území. Prostřednictvím studia zvířecích kostí a zubů můžeme lépe postihnout význam domestikovaných zvířat a lovených druhů v hospodářské ekonomii, definovat strategie chovu hlavních domestikantů a zaměřit se na rekonstrukce přírodního prostředí a sezonality rození mláďat (v předkládané práci na příkladu skotu), a to s využitím analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku obsažených v zubní sklovině zvířat. K dosažení výše uvedených cílů byly využívány, kromě standardních archeozoologických metod a analýzy stabilních izotopů i specifičtější postupy jako např. determinace poškozeného osteologického materiálu s využitím ELISA testů.
|
host ::
RSS.